Včelařská konference

My jsme tehdy za socíku měli mezi 30 - 40 včelstvy a z nich jsme měli ročně výnos po odečtení nákladů jako z 5 - 10 tehdejších průměrných platů. Práce v sezóně přes léto to byla tak sobota neděle od rána do večera plus při návalu práce ještě nějaký den přes týden. med z řepky šel téměř všechne do výkupu, ostatní medy většinou na prodej ze dvora.
Někdy v roce 1995 jsem si sedl a začal počítat trendy, protože cena medu - výnosy ze včelstev stagnovala, zatímco ostatní náklady i mzdy šly nahoru. Abych ty příjmy udržel, musel bych podstatně zvětšit objem "protočeného" medu, cukru na krmení, ulů i včelstev a stanovišť a tím bych musel na věci, které se doteď dělaly amatérsky, pořídit speciální profesionálnější "bazmeky". Medomet, odvíčkovávní, zpracování a plnění medu,převoz včelstev. plástů, cukerného roztoku.....
A rozhodl jsem se neinvestovat a včelaření postupně spíš utlumit.
Až teď nyní, kdy už je pomalu důchod na dohled, pokud se mi zadaří, plánuji včelaření zase trochu rozšířit. Ale na nějaký výrazný přivýdělek to asi nebude.
Jinak třeba z té doby, ke konci socíku jsem od kamaráda slyšel o včelaři - důstojníkovi z povolání včelařícím v jednom vojenském prostoru. Ten měl mít asi 70 - 80 včelstev přímo někde tam v lese v tom prostoru, snad Libavá a měl z nich mít víc peněz než činil jeho žold. Ale taky práce, protože jakožto tehdejší voják z povolání za socíku mohl u těch včel být denně.

Byla to reakce na toto:
"Dnes se přednáší že tehdy včelař měl za rok na auto, už se vynechává že dneska dneska taky. Jen už ne na Žigula nebo Moskviče. :-)
Karel"

Jestli to někdo přednáší, tak nemyslí rok 1995, ale nějaká sedmdesátá léta. Já to pamatuju a v té době jsem už včelařil. Pamatuju si taky, že otec měl asi deset včelstev a jenom za med prodaný do výkupu za jeden rok si koupil první barevnou televizi. První barevné televize stály tehdy přes deset tisíc. Měl ji jako druhý v obci. První byl náměstek z fabriky. Jiní si to z platu dovolit nemohli.
Nemá ale cenu dál o tom diskutovat.
Tonda

>My jsme tehdy za socíku měli mezi 30 - 40 včelstvy a z nich jsme měli ročně výnos po odečtení nákladů jako z 5 - 10 tehdejších průměrných platů. Práce v sezóně přes léto to byla tak sobota neděle od rána do večera plus při návalu práce ještě nějaký den přes týden. med z řepky šel téměř všechne do výkupu, ostatní medy většinou na prodej ze dvora.
Někdy v roce 1995 jsem si sedl a začal počítat trendy, protože cena medu - výnosy ze včelstev stagnovala, zatímco ostatní náklady i mzdy šly nahoru. Abych ty příjmy udržel, musel bych podstatně zvětšit objem "protočeného" medu, cukru na krmení, ulů i včelstev a stanovišť a tím bych musel na věci, které se doteď dělaly amatérsky, pořídit speciální profesionálnější "bazmeky". Medomet, odvíčkovávní, zpracování a plnění medu,převoz včelstev. plástů, cukerného roztoku.....
A rozhodl jsem se neinvestovat a včelaření postupně spíš utlumit.
Až teď nyní, kdy už je pomalu důchod na dohled, pokud se mi zadaří, plánuji včelaření zase trochu rozšířit. Ale na nějaký výrazný přivýdělek to asi nebude.
Jinak třeba z té doby, ke konci socíku jsem od kamaráda slyšel o včelaři - důstojníkovi z povolání včelařícím v jednom vojenském prostoru. Ten měl mít asi 70 - 80 včelstev přímo někde tam v lese v tom prostoru, snad Libavá a měl z nich mít víc peněz než činil jeho žold. Ale taky práce, protože jakožto tehdejší voják z povolání za socíku mohl u těch včel být denně.